Jak si vybrat správné štěně?
Napadla mě myšlenka napsat pro všechny budoucí majitele, stručný návod na to, jak si najít toho pravého čtyřnohého parťáka pro život. První věta, která mě napadla, byla: „ Žádný takový návod neexistuje“. Jasně, v literatuře se dočtete, že existuje několik testů, kdy se sleduje, které ze štěňat je dominantní, které poddajné, vrozené vlohy jako chuť brát do tlamičky hračky a přinášet je – základ aportu, nebo míra temperamentu. Určitě to mnohé napoví. Já jako chovatel dostávám od života jedinečný bonus v podobě toho, že můžu sledovat štěňata od chvíle, kdy se poprvé nadechnou, pozorovat všechny jejich projevy od prvních vydaných zvuků imitující štěkot a vrčení, prvních pokusů o chůzi a prvních nesmělých her a dělám si průběžně obrázek , které štěně má jaké vlohy . Přesto si netroufám s jistotou říct, jací psi z nich vyrostou v dospělosti. Pokud o štěněti řeknu, že je to mazlíček, neznamená to, že si domů přivezete doživotního mazánka, malé roztomiloučké štěňátko. I z něj může vyrůst lovec a dravec. Svoji roli sehraje dospívání, kdy se vlastnosti mohou v pubertě dost výrazně změnit, taky výchova, míra výcviku a osobnost majitele. Moje postřehy mohou ovlivnit úsudek budoucích majitelů, a proto jsem se rozhodla trochu podrobněji napsat, co všechno může vaši volbu směrovat k co nejlepšímu výběru.
Prvním důležitým krokem je uvědomit si, k jakému účelu psa chceme, co s ním míníme dělat, kolik mu obětujeme času. Ideální je shrnout požadavky, možnosti a přání do pár vět a odeslat je i s prvním dotazem chovateli. Na dotaz typu „ Chci toto krásné štěně a za kolik jej prodáte?“ většina z nich ani neodpovídá. Je to nesmírně důležitý krok, velmi často podceňovaný, protože už tady se dá předejít omylům. Na mazlíka ke dvěma malým dětem se veskrze nebude hodit pracovní plemeno umocněné výběrem nejtemperamentnějšího psa z vrhu… Stejně jak se bílé dlouhosrsté plemeno nebude ideální na zahradu s pobytem v boudě. Většinou zájemce, který plánuje pracovně využívat svého psa, už má i trochu podvědomí, co by po něm mohl chtít. Dobrý chovatel vám rád a ochotně řekne i něco o plemeni, nestyďte se zeptat. Často se setkávám s tím, že budoucí majitelé štěněte se zamilují do plemene na základě vycvičeného a úžasně pracujícího jedince a pak nastává těžké rozčarování, když zjistí, že ono je to všechno jinak. Za tím, že pejsek na povel panáčkuje, otočí se, udělá mrtvého psa a podobně, je spousta práce, úzký kontakt s majitelem a hodně společného času. Nikdy to není tak nějak zadarmo a vrozené, bez práce. Na druhou stranu ani výborné pracovní zkoušky rodičů nejsou zárukou pracovních vloh u štěněte. Dovolím si jeden příklad. Já sama mám fenku, pracovní šampionku s CACITem z mezinárodních zkoušek, jejíž rodiče složili pouze zkoušku nutnou pro chov (matka navíc jen ve III. ceně – lidově řečeno s odřenýma ušima).
Máte vybráno a rozhodli jste se pořídit nový přírůstek do rodiny? Chystáte se poprvé vyrazit k chovateli? První, co byste měli udělat, je podívat se, jaké mají rodiče udělané zdravotní testy. Většina chovatelů už dnes dělá nejen ty povinné, ale často je doplňuje i dalšími. Prosím, nikdy nic není 100%ní , ani zdraví. Záruka, že vaše štěně nemůže v budoucnu onemocnět, neexistuje. Dobrý chovatel udělá maximum pro to, aby pravděpodobnost nemocí omezil na minimum. Bohužel, testovat se nedá všechno. Oba rodiče by měli být dobrého zdraví a ve výborné kondici. Tohle je dnes už doufám samozřejmostí, ale nedá mi to nezmínit se o tom také.
Proběhlo pár mailů, telefonátů nebo chatu a vy už víte, že tohle by pro vás mělo být to pravé ořechové, a chystáte se na první návštěvu. Většina chovatelů přivítá s radostí, když se přijedete na štěňata podívat ještě před dnem odběru, popovídáte si a eventuelně si už štěně i zamluvíte. Ideální je, pokud je z čeho vybírat. Nepropadejte panice, pokud zůstává jediné nezadané štěně. Neznamená to, že na vás zůstalo to nejhorší. Často to bývá z důvodu zrušené rezervace. Nebo jen prostě jeho povaha nezaujala žádného jiného zájemce, což neznamená, že nezaujme zrovna vás. Pozor, všechna štěňátka jsou nesmírně sladká a miloučká a nejraději byste je pomuchlovali, rozhodli na základě prvního dojmu nebo si vzali rovnou dvě. Nechejte si chvilku času. Občas se stane, že si někdo vybere štěně podle fotky a charakteristiky a ono to kouzlo zafunguje a jsou společně roky šťastní, ale nemusí to být pravidlem. Také jsem zažila, že si štěně jednoduše vybralo majitele samo, prostě se od něj při návštěvě ani nehnulo a během chvilky si budoucího majitele omotalo okolo prstu. Většinou to chce ale trochu tápání a rozhodování. Vybíráte si parťáka pro dalších 10-15 let, tak tomu věnujte pár chvil času. Chovatel by vám měl být ochotný odpovědět na všechny dotazy, ale do ničeho vás netlačit. Jeho cílem nemá být jen PRODAT, ale DOBŘE prodat. Měl by vás vysvětlit všechny nejasnosti, pravdivě odpovědět, někdy vás i vystrašit, rozhodně ale nikdy nelhat a netvrdit, že jen ta jeho štěňata jsou ta super kvalita, bez vady , bez kazu, vhodné na cokoliv , bez výcviku , beze snahy, bez jediného chloupku na podlaze a mazat vám med kolem pusy. Jak to poznáte? Už jen tím, že všechno není BEST a SUPER, ale že se dozvíte i to, co je na plemeni komplikovanější, na co byste si měli dát pozor.
Máte vybráno? Super. Teď přichází na řadu kupní smlouva, kde se obě strany dohodnou na ceně a na ev. podmínkách. Samozřejmostí by mělo být očkování , odčervení, veterinární kontrola vrhu , většinou chovatel nabízí i servis, což prosím vás neznamená , že kdykoliv odstraní jakoukoliv vadu nebo že až se pejska nabažíte , dovezete ho zpět a dostanete peníze . Servis znamená , že se na chovatele můžete obrátit s dotazem , rád vám poradí , uvede vás na pole výstavní , pokud budete mít chuť , pomůže vám s úpravou srsti , pokud o to požádáte a podobně . Bohužel ani chovatel není bůh , který mávnutí proutku odstraní to , že vám pejsek doma čurá , okusuje nábytek , občas sám doma štěká nebo nedej bože onemocní. Měl by se vám ale pokusit poradit, eventuelně vás nasměrovat tam, kde vám mohou pomoci – na veterinu, na cvičák a podobně. Na oplátku chovatelé většinou chtějí, aby měli i zpětnou vazbu, a to nejen v okamžiku, kdy se děje něco zlého , i když i to je důležité pro sledování celkového zdraví vrhu a chovu vůbec , ale ještě raději čtou v těch zprávách dobrých nebo řekněme naprosto normálních, prostě ze života. Nic nemůže chovatele potěšit víc , než když ví, že pejsek zapadl do rodiny tak, jakoby tam byl odjakživa.
Co napsat na závěr? Máte vybráno, domů si vezete svého nového člena smečky, s ním i rady, vzorek granulí, možná i nějakou tu hračku, dárek a kus srdce dobrého chovatele. Přeji vám, aby to bylo to nejlepší rozhodnutí ve vašem životě. A i když budete občas metat blesky na toho malého ďáblíčka, přesto všechno jej budete stále milovat a on vás.
